Historie obce Holedeč

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy se zde uvádějí vladykové Tomáš, Jindřich a Miloslav. Její název je odvozován od starého polského jména Goleda. V roce 1332 vlastnila část Holedeče vyšehradská kapitula. V 15. století byla Holedeč často majetkem protřelých válečníků. Za husitských válek na zdejší tvrzi sídlil Odolen z Holedeče, žoldnéř ve službách Zikmunda Lucemburského. V roce 1470 vlastnil vesnici Šmohař z Rochova, hejtman hotovosti žateckého a rakovnického kraje, která čítala tisíc mužů. Při soudním sporu o holedečské zboží v roce 1527 byl proveden odhad obce - tehdy zde hospodařilo 18 osedlých, což znamená, že Holedeč mohla tehdy mít kolem stovky obyvatel. Roku 1579 prodal Jindřich Oudrčský z Oudrče Holedeč městu Žatci za 13.500 kop míšeňských grošů. Město Žatec se ovšem aktivně podílelo na protihabsburském povstání v letech 1618 a 1620 a tak mu byl všechen majetek císařem po Bílé hoře konfiskován. V roce 1628 si Žatečtí za drahý peníz směli Holedeč koupit zpět.

25. květen 1872 znamenal pro Holedeč katastrofu.

Ničivá noční povodeň Zlatého potoka připravila v obci o život čtyřicet jedna osob, dospělých i dětí. Vesnice se změnila v rozvaliny. Nejstarším spolkem v Holedeči byli hasiči, založen v roce 1870, v roce 1911 vznikl zemědělský spolek. Za první republiky žili v Holedeči převážně Němci: v roce 1921 jich bylo napočteno přes 90 %. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1930 - celkem 718. Holedeč (Grosse Holetitz) leží v nadmořské výšce 219 metrů.

Zákon pamatoval s památkovou ochranou pouze na drobnou jednolodní kapli s pseudorománským průčelím z 19. století. Tato kaple se však nedochovala. V obci bývala i tvrz, poprvé připomínaná roku 1420, kdy zde seděli bratři Prokop a Oldřich z Holedeče. Zanikla někdy koncem 15. století. Stávala snad u potoka, jako mnoho jiných tvrzí v našem kraji, stopy po ní však definitivně zahladily mnohé povodně.

               V roce 1929 byl v obci Holedeč a Holedeček vybudován vodovod a následně v letech 1930-1931 byla postavena úpravna vody, která je v provozu dodnes, pouze s jiným technickým vybavením.

Celkový počet obyvatel  obce Holedeč ( Holedeč, Holedeček, Stránky, Veletice) k 1.1.2023 - 630 os.

https://obyvateleceska.cz/louny/holedec/566187

Počet obyvatel v obci Holedeč

2023     630

2022     620

2021     606

2020     610

2019     601

2018     595

2017     580

2016     575

2015     591

2014     587

2013     576

2012     552

2011     542

2010     542

2009     533

2008     529

2007     522

2006     504

2005     493

2004     486

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 374 obyvatel

  O nejstarších dějinách obce, stejně jako o jejím názvu, lze říci prakticky totéž, co o Holedeči. Historické prameny často mezi oběma vesnicemi ani nedělají rozdílu - jejich majitelé byli většinou titíž. Holedeček byl vždy menší; vzhledem k jeho názvu to ani nebylo jinak možné. Při sčítání v roce 1527 hospodařilo v Holedečku jen šest sedláků, vesměs s českými jmény.

  V Holedečku ale existovaly tři instituce, bez nichž by se obyvatelé Holedeče v minulosti neobešli. Byly to kostel, škola a hřbitov. Kostel sv. Bartoloměje je písemně doložen už v roce 1346 v souvislosti s tím, že zdejší farář slavnostně vyobcoval z církve jednoho kacíře. V roce 1737 sv. Bartoloměj vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby.

  Hřbitov byl zřízen v roce 1867. Počátky školy v Holedečku spadají do období panování Josefa II., přesné datum není známo. Dnešní školní budova byla postavena v roce 1900. 

    Česká škola pro děti z Holedeče, Holedečku, Stránek a Veletic byla otevřena roku 1935. Ze samostatných spolků zde byl založen jen jeden: krátce před koncem první světové války to byl Pius, jehož náplní byla podpora katolické literatury. Za první republiky, v roce 1921, tu žilo jen pět procent Čechů. Nejvíce obyvatel měl Holedeček v roce 1930 - celkem 224. Holedeček (Kleine Holetitz) leží v nadmořské výšce 221 metrů.

   Zákon pamatuje v obci s památkovou ochranou na celý areál kostela sv. Bartoloměje (kromě vlastní budovy kostela také na ohradní zeď a márnici). Památkové ochrany požívá i usedlost č.p. 8 (obytné stavení a stodola). U hlavní silnice na Žatec stojí barokní výklenková kaplička.

   V obci byla kdysi i tvrz (poprvé uváděna roku 1503), ale o jejím zániku (naposledy se připomíná roku 1579), ani o tom, kde stála, se nedochovaly žádné zprávy.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 86 obyvatel

Tato obec se může pyšnit jednou raritou: její jméno vymyslel otec českého dějepisectví František Palacký. Původně se totiž Stránky jmenovaly Drunice - v roce 1341 se v pramenech vyskytuje Jaroslav z Drunic. Toto pojmenování, odvozené od podstatného jména "drn", se v pramenech uvádí ještě po celé předbělohorské období. V berní rule z roku 1654, kdy ve vsi bylo 12 usedlostí (čtyři z toho pusté) a jména osadníků vesměs německá, byly Stránky uvedeny pod názvem Drahnice. Když byla obec v průběhu 17. století úplně poněmčena, začali místní obyvatelé svému domovu říkat Tronitz. Použili přitom názvu vesnice, která ležela nedaleko mezi Veleticemi a Žatcem a za třicetileté války zanikla. Palacký, když v roce 1848 vydával svůj Popis Království českého, si této záměny nepovšiml a ke jménu Tronitz vymyslel český ekvivalent Stránky. Jak vidno, jsou dějiny názvu Stránek poněkud komplikované.

Ve 14. století byly sídlem vladyckého rodu, který měl v predikátu název vesnice. Po husitských válkách byla obec majetkem žateckého patricije Koblenzera. Časem se stala součástí panství měcholupského a pak dobříčanského, kde zůstala až do roku 1850. Někdy v této době zde bydlel s rodiči pozdější slavný cestovatel po Arábii Eduard Glaser. Ottův slovník naučný udává v roce 1900 v obci 49 domů a 228 obyvatel - samé Čechy, což je ale velmi nepravděpodobné. Pošťák tehdy docházel do Stránek ze Žatce, obec byla přifařena pod Holedeček. Za první republiky, v roce 1921, zde žili pouze Němci, jedinou výjimku tvořila česká rodina železničního zřízence. Nejvíce obyvatel měly Stránky roku 1869 - celkem 249. Stránky (Tronitz nebo také Troinitz) leží v nadmořské výšce 241 metrů, pět kilometrů jihovýchodně od Žatce. Stránky byly původně součástí okresu Žatec, se kterým byly v roce 1960 včleněny do okresu Louny. V té době byly Stránky osadou Holedeče. V lednu 1981 se staly i s obcí Holedeč osadou Měcholup, od roku 1990, kdy se Holedeč osamostatnila, jsou opět její osadou.

Ke kapličce ( kaple se zvonem) ve Stránkách se váže zajímavá příhoda. O to, že byla (jako jedna z nemnoha v posledních letech) nově zapsána do seznamu státem chráněných kulturních památek, se zasloužil i vedoucí referátu kultury Okresního úřadu Louny Petr Novák: "Jel jsem na ministerstvo, stál jsem nad pracovníkem, který byl zápisem pověřen a čekal. Celá ta procedura trvá jen chvilku, ale měl jsem strach, aby naši žádost neodložil a ona se někde neztratila. Tak jsem mu řekl, že tam budu stát, dokud stráneckou kapličku do státního seznamu nezapíše. A stál jsem tam skutečně tak dlouho, než ji tam zapsal."      

Dalším památkově chráněným objektem je barokní výklenková kaplička u rozcestí Veletice – Stránky.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 41 obyvatel

  Název  obce pochází  z vlastního jména Velata. Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1340, kdy ji vlastnil vladyka Bohuněk z Veletic. Veletičtí drželi rodový majetek do poloviny 15. století, kdy jsou zde uváděni poslední známí členové rodu, bratři Vilém a Hrzek. Majetky zde však měli i někteří bohatí žatečtí měšťané. V letech 1510 až 1623, kdy je zde doložena i tvrz, zde sídlili Sekerkové ze Sedčic. Poslednímu  z nich, Baltazarovi, byly Veletice za účast na stavovském povstání konfiskovány a  roku 1627 prodány Janu Kryštofovi z Paaru, který je připojil k panství Měcholupy. V roce 1654 zde hospodařilo osm sedláků a čtyři chalupníci, dvě usedlosti byly pusté.  Podle jmen byli všichni Němci a všichni  pěstovali chmel.

Veletická tvrz za třicetileté války zanikla. Stála na říčce Blšance. V roce 1750 koupil obec Leopold Clary a začlenil ji k panství Dobříčany. Veletice mají dva významné rodáky. Především je to MUDr. Adolf Seifert (1826 - 1910), asi nejvýznamnější žatecký  historik. O dějinách  města, kde  vykonával lékařskou  praxi, napsal tři knihy (všichni  historikové z nich  pilně čerpají) a množství článků a studií. Pohřben je na žateckém hřbitově. Druhým je roku 1834  narozený  architekt a později vídeňský továrník Karl Schlimp. Podle jeho projektu  byla v Žatci postavena škola v Komenského aleji a vlakové nádraží Praha – Těšnov, zbořené v 80. letech při stavbě přeložky tramvajové trati na Florenci. Velká povodeň Zlatého potoka v roce 1872 si zde vybrala daň v podobě tří zmařených lidských životů a mnoha zničených usedlostí (zejména  čp. 32).

Do roku 1878 navštěvovaly zdejší děti školu v Holedečku, pak se vyučovalo v  jednom z obecních domů. V roce 1884 byla  postavena nová školní budova. Roku 1903 byla postavena silnice do Holedečku s odbočkou do Stránek. Nejstarším  zdejším  spolkem  byla  roku 1896 vzniklá odbočka Svazu Němců v Čechách, hasiči  vznikli o tři roky později. V roce 1921 byla obec z 96 % německá - jedinými Čechy byli zaměstnanci  na  dráze.  Nejvíce obyvatel tu žilo roku 1900, celkem 461. Veletice leží čtyři kilometry jihovýchodně od Žatce v nadmořské výšce 215 metrů.

Památkově chráněn je dům se stodolou čp. 36 – chalupa z 19. století s dřevěnou pavlačí, která dokládá původní lidovou architekturu Žatecka.

Kolem  roku 1800 zde byla  postavena klasicistní kaple.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 87 obyvatel

Číslo rejstříku: 42591 / 5-1135
UZ: S
Název okresu: Louny
Sídelní útvar: Veletice
Část obce: Veletice
čp.: čp. 36
Památka: venkovská usedlost
Ulice, nám./umístění: -
č.or.: -
HZ: Č
R: -
F: -
IdReg: 154786

1945-1989

Po druhé světové válce dochází ze všech obcí ( Holedeč, Holedeček, Stránky a Veletice) k odsunu sudetských němců a postupnému osídlování lidmi z vnitrozemí, ale také ze zahraničí, z Volyně ( Volinští Češi), kteří zde osídlili opuštěné statky.

Po válce obce Holedeček a Stránky spadaly pod MNV Holedeč a MNV Veletice až do roku 1981, kdy obce příslušely MNV Měcholupy až do sametové revoluce v roce 1989.

V tomto období vznikají nové subjekty, jako například TJ Sokol Holedeč, který byl založen v roce 1951. V rámci akce Z si fobalisté budují hřiště a zázemí – fotbalové kabiny.

Dalším subjektem byl poválečný československý svaz žen ( složky NF) Tento svaz organizuje různé společenské akce, brigády.

Ve svojí činnosti pokračují po válce i dobrovolní hasiči, jejichž vznik se uvádí v roce 1870, ale v článcích o katastrofální povodni dne 25.5. 1872, se nic o pomoci hasičů neuvádí.  

V roce 1975 se v rámci akce Z vybudoval kulturní dům v Holedeči . Z budovy č.p.7 ( bývalý hostinec) v Holedeči si dobrovolní hasiči budují provizorní hasičskou zbrojnici a po roce 1969 objekt přestavují prakticky do dnešní podoby ( v současné době již SDH v obci nepůsobí )

V Holedeči stojí za zmínku událost, kdy na původní most přes Blšanku, najel v roce 1975 vojenský tank a celý most se zřítil. V té době nebyl přes potok jiný most, musel se využívat brod. Na místo původního mostu byla dovezena polovina mostu z obce Počedělice. Proto je také most pouze s jedním jízdním pruhem. Tento most byl vyroben v roce 1884 v kladenských hutích.

Zajímavý je i příběh mateřské školy v Holedeči. Mateřská škola i MNV Holedeč ( MNV pouze do roku 1981) byly umístěny v objektu č.p.141 V Holedeči. K tomuto objektu náležel i přilehlý park. V roce 1991 se o objekt přihlásil restituent a tehdejší starosta, resp. zastupitelstvo objekt vydalo, i když sloužil tehdy pro mateřskou školu, čili občanské vybavenosti. Mateřská škola se stěhuje do bytu 3+1 v č.p. 2 v Holedeči, kde prakticky fungovala až do roku 2012. Nový majitel objekt prakticky obratem prodává panu Burešovi a v roce 2011 tento objekt kupuje zpět Obec Holedeč, ale bez parku, obec objekt kompletně rekonstruuje a v roce 2012 zde slavnostně otevírá novou mateřskou školu pro 25 žáků.

V době před sametovou revolucí, v roce 1989, je v obci Holedeč pouze vodovod z roku 1929 a rozvody NN a VO. Ve Stránkách a Veleticích v tomto období je pouze NN a VO.

V roce 1989 proběhla sametová revoluce a v roce 1990 vzniká právnický subjekt Obec Holedeč s OÚ Holedeč.

od roku 1990

 V tomto období dochází k velkému rozvoji obce Holedeč a jejích spádových obcí.

Prvním starostou Obce Holedeč se stává pan Karel Kadlec. Funkci starosty vykonává od roku 1990 do roku 2000

Druhým starostou se stává Otakar Fořt a je starostou od roku 2000 do roku 2006. 

Po volbách v roce 2006 se opět stává starostou Karel Kadlec, v roce 2007 ho zastupitelstvo odvolalo 

a do funkce starosty byl zvolen ing. Pavel Adamec.

V roce 2014 byl zvolen starostou obce Zdeněk Krejčík.

Velmi významným rokem pro Obec Holedeč bylo schválení obecního znaku a praporu v roce 2010.

Od roku 2008 má obec svou kroniku. Z minulosti se žádná kronika obce nedochovala. Některé historické momenty jsou prý zaznamenány v kronice zámku Líčkov, ale do dnešního dne se nepodařilo tyto záznamy přeložit a zanést  do kroniky obce.  V současné době se shromažďují další historické materiály, které budou do této publikace zaneseny, aby jsme se o historii naší obce mohli dozvědět co nejvíce.