Historie obce Holedeč

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy se zde uvádějí vladykové Tomáš, Jindřich a Miloslav. Její název je odvozován od starého polského jména Goleda. V roce 1332 vlastnila část Holedeče vyšehradská kapitula. V 15. století byla Holedeč často majetkem protřelých válečníků. Za husitských válek na zdejší tvrzi sídlil Odolen z Holedeče, žoldnéř ve službách Zikmunda Lucemburského. V roce 1470 vlastnil vesnici Šmohař z Rochova, hejtman hotovosti žateckého a rakovnického kraje, která čítala tisíc mužů. Při soudním sporu o holedečské zboží v roce 1527 byl proveden odhad obce - tehdy zde hospodařilo 18 osedlých, což znamená, že Holedeč mohla tehdy mít kolem stovky obyvatel. Roku 1579 prodal Jindřich Oudrčský z Oudrče Holedeč městu Žatci za 13.500 kop míšeňských grošů. Město Žatec se ovšem aktivně podílelo na protihabsburském povstání v letech 1618 a 1620 a tak mu byl všechen majetek císařem po Bílé hoře konfiskován. V roce 1628 si Žatečtí za drahý peníz směli Holedeč koupit zpět.

25. květen 1872 znamenal pro Holedeč katastrofu.

Ničivá noční povodeň Zlatého potoka připravila v obci o život čtyřicet jedna osob, dospělých i dětí. Vesnice se změnila v rozvaliny. Nejstarším spolkem v Holedeči byli hasiči, založen v roce 1870, v roce 1911 vznikl zemědělský spolek. Za první republiky žili v Holedeči převážně Němci: v roce 1921 jich bylo napočteno přes 90 %. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1930 - celkem 718. Holedeč (Grosse Holetitz) leží v nadmořské výšce 219 metrů.

Zákon pamatoval s památkovou ochranou pouze na drobnou jednolodní kapli s pseudorománským průčelím z 19. století. Tato kaple se však nedochovala. V obci bývala i tvrz, poprvé připomínaná roku 1420, kdy zde seděli bratři Prokop a Oldřich z Holedeče. Zanikla někdy koncem 15. století. Stávala snad u potoka, jako mnoho jiných tvrzí v našem kraji, stopy po ní však definitivně zahladily mnohé povodně.

               V roce 1929 byl v obci Holedeč a Holedeček vybudován vodovod a následně v letech 1930-1931 byla postavena úpravna vody, která je v provozu dodnes, pouze s jiným technickým vybavením.

Celkový počet obyvatel  obce Holedeč ( Holedeč, Holedeček, Stránky, Veletice) k 1.1.2021 - 606 os.

https://obyvateleceska.cz/louny/holedec/566187

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 374 obyvatel

  O nejstarších dějinách obce, stejně jako o jejím názvu, lze říci prakticky totéž, co o Holedeči. Historické prameny často mezi oběma vesnicemi ani nedělají rozdílu - jejich majitelé byli většinou titíž. Holedeček byl vždy menší; vzhledem k jeho názvu to ani nebylo jinak možné. Při sčítání v roce 1527 hospodařilo v Holedečku jen šest sedláků, vesměs s českými jmény.

  V Holedečku ale existovaly tři instituce, bez nichž by se obyvatelé Holedeče v minulosti neobešli. Byly to kostel, škola a hřbitov. Kostel sv. Bartoloměje je písemně doložen už v roce 1346 v souvislosti s tím, že zdejší farář slavnostně vyobcoval z církve jednoho kacíře. V roce 1737 sv. Bartoloměj vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby.

  Hřbitov byl zřízen v roce 1867. Počátky školy v Holedečku spadají do období panování Josefa II., přesné datum není známo. Dnešní školní budova byla postavena v roce 1900. 

    Česká škola pro děti z Holedeče, Holedečku, Stránek a Veletic byla otevřena roku 1935. Ze samostatných spolků zde byl založen jen jeden: krátce před koncem první světové války to byl Pius, jehož náplní byla podpora katolické literatury. Za první republiky, v roce 1921, tu žilo jen pět procent Čechů. Nejvíce obyvatel měl Holedeček v roce 1930 - celkem 224. Holedeček (Kleine Holetitz) leží v nadmořské výšce 221 metrů.

   Zákon pamatuje v obci s památkovou ochranou na celý areál kostela sv. Bartoloměje (kromě vlastní budovy kostela také na ohradní zeď a márnici). Památkové ochrany požívá i usedlost č.p. 8 (obytné stavení a stodola). U hlavní silnice na Žatec stojí barokní výklenková kaplička.

   V obci byla kdysi i tvrz (poprvé uváděna roku 1503), ale o jejím zániku (naposledy se připomíná roku 1579), ani o tom, kde stála, se nedochovaly žádné zprávy.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 86 obyvatel

Tato obec se může pyšnit jednou raritou: její jméno vymyslel otec českého dějepisectví František Palacký. Původně se totiž Stránky jmenovaly Drunice - v roce 1341 se v pramenech vyskytuje Jaroslav z Drunic. Toto pojmenování, odvozené od podstatného jména "drn", se v pramenech uvádí ještě po celé předbělohorské období. V berní rule z roku 1654, kdy ve vsi bylo 12 usedlostí (čtyři z toho pusté) a jména osadníků vesměs německá, byly Stránky uvedeny pod názvem Drahnice. Když byla obec v průběhu 17. století úplně poněmčena, začali místní obyvatelé svému domovu říkat Tronitz. Použili přitom názvu vesnice, která ležela nedaleko mezi Veleticemi a Žatcem a za třicetileté války zanikla. Palacký, když v roce 1848 vydával svůj Popis Království českého, si této záměny nepovšiml a ke jménu Tronitz vymyslel český ekvivalent Stránky. Jak vidno, jsou dějiny názvu Stránek poněkud komplikované.

Ve 14. století byly sídlem vladyckého rodu, který měl v predikátu název vesnice. Po husitských válkách byla obec majetkem žateckého patricije Koblenzera. Časem se stala součástí panství měcholupského a pak dobříčanského, kde zůstala až do roku 1850. Někdy v této době zde bydlel s rodiči pozdější slavný cestovatel po Arábii Eduard Glaser. Ottův slovník naučný udává v roce 1900 v obci 49 domů a 228 obyvatel - samé Čechy, což je ale velmi nepravděpodobné. Pošťák tehdy docházel do Stránek ze Žatce, obec byla přifařena pod Holedeček. Za první republiky, v roce 1921, zde žili pouze Němci, jedinou výjimku tvořila česká rodina železničního zřízence. Nejvíce obyvatel měly Stránky roku 1869 - celkem 249. Stránky (Tronitz nebo také Troinitz) leží v nadmořské výšce 241 metrů, pět kilometrů jihovýchodně od Žatce. Stránky byly původně součástí okresu Žatec, se kterým byly v roce 1960 včleněny do okresu Louny. V té době byly Stránky osadou Holedeče. V lednu 1981 se staly i s obcí Holedeč osadou Měcholup, od roku 1990, kdy se Holedeč osamostatnila, jsou opět její osadou.

Ke kapličce ( kaple se zvonem) ve Stránkách se váže zajímavá příhoda. O to, že byla (jako jedna z nemnoha v posledních letech) nově zapsána do seznamu státem chráněných kulturních památek, se zasloužil i vedoucí referátu kultury Okresního úřadu Louny Petr Novák: "Jel jsem na ministerstvo, stál jsem nad pracovníkem, který byl zápisem pověřen a čekal. Celá ta procedura trvá jen chvilku, ale měl jsem strach, aby naši žádost neodložil a ona se někde neztratila. Tak jsem mu řekl, že tam budu stát, dokud stráneckou kapličku do státního seznamu nezapíše. A stál jsem tam skutečně tak dlouho, než ji tam zapsal."      

Dalším památkově chráněným objektem je barokní výklenková kaplička u rozcestí Veletice – Stránky.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 41 obyvatel

  Název  obce pochází  z vlastního jména Velata. Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1340, kdy ji vlastnil vladyka Bohuněk z Veletic. Veletičtí drželi rodový majetek do poloviny 15. století, kdy jsou zde uváděni poslední známí členové rodu, bratři Vilém a Hrzek. Majetky zde však měli i někteří bohatí žatečtí měšťané. V letech 1510 až 1623, kdy je zde doložena i tvrz, zde sídlili Sekerkové ze Sedčic. Poslednímu  z nich, Baltazarovi, byly Veletice za účast na stavovském povstání konfiskovány a  roku 1627 prodány Janu Kryštofovi z Paaru, který je připojil k panství Měcholupy. V roce 1654 zde hospodařilo osm sedláků a čtyři chalupníci, dvě usedlosti byly pusté.  Podle jmen byli všichni Němci a všichni  pěstovali chmel.

Veletická tvrz za třicetileté války zanikla. Stála na říčce Blšance. V roce 1750 koupil obec Leopold Clary a začlenil ji k panství Dobříčany. Veletice mají dva významné rodáky. Především je to MUDr. Adolf Seifert (1826 - 1910), asi nejvýznamnější žatecký  historik. O dějinách  města, kde  vykonával lékařskou  praxi, napsal tři knihy (všichni  historikové z nich  pilně čerpají) a množství článků a studií. Pohřben je na žateckém hřbitově. Druhým je roku 1834  narozený  architekt a později vídeňský továrník Karl Schlimp. Podle jeho projektu  byla v Žatci postavena škola v Komenského aleji a vlakové nádraží Praha – Těšnov, zbořené v 80. letech při stavbě přeložky tramvajové trati na Florenci. Velká povodeň Zlatého potoka v roce 1872 si zde vybrala daň v podobě tří zmařených lidských životů a mnoha zničených usedlostí (zejména  čp. 32).

Do roku 1878 navštěvovaly zdejší děti školu v Holedečku, pak se vyučovalo v  jednom z obecních domů. V roce 1884 byla  postavena nová školní budova. Roku 1903 byla postavena silnice do Holedečku s odbočkou do Stránek. Nejstarším  zdejším  spolkem  byla  roku 1896 vzniklá odbočka Svazu Němců v Čechách, hasiči  vznikli o tři roky později. V roce 1921 byla obec z 96 % německá - jedinými Čechy byli zaměstnanci  na  dráze.  Nejvíce obyvatel tu žilo roku 1900, celkem 461. Veletice leží čtyři kilometry jihovýchodně od Žatce v nadmořské výšce 215 metrů.

Památkově chráněn je dům se stodolou čp. 36 – chalupa z 19. století s dřevěnou pavlačí, která dokládá původní lidovou architekturu Žatecka.

Kolem  roku 1800 zde byla  postavena klasicistní kaple.

Počet obyvatel k 6.6.2014 - 87 obyvatel

Číslo rejstříku: 42591 / 5-1135
UZ: S
Název okresu: Louny
Sídelní útvar: Veletice
Část obce: Veletice
čp.: čp. 36
Památka: venkovská usedlost
Ulice, nám./umístění: -
č.or.: -
HZ: Č
R: -
F: -
IdReg: 154786

1945-1989

Po druhé světové válce dochází ze všech obcí ( Holedeč, Holedeček, Stránky a Veletice) k odsunu sudetských němců a postupnému osídlování lidmi z vnitrozemí, ale také ze zahraničí, z Volyně ( Volinští Češi), kteří zde osídlili opuštěné statky.

Po válce obce Holedeček a Stránky spadaly pod MNV Holedeč a MNV Veletice až do roku 1981, kdy obce příslušely MNV Měcholupy až do sametové revoluce v roce 1989.

V tomto období vznikají nové subjekty, jako například TJ Sokol Holedeč, který byl založen v roce 1951. V rámci akce Z si fobalisté budují hřiště a zázemí – fotbalové kabiny.

Dalším subjektem byl poválečný československý svaz žen ( složky NF) Tento svaz organizuje různé společenské akce, brigády.

Ve svojí činnosti pokračují po válce i dobrovolní hasiči, jejichž vznik se uvádí v roce 1870, ale v článcích o katastrofální povodni dne 25.5. 1872, se nic o pomoci hasičů neuvádí.  

V roce 1975 se v rámci akce Z vybudoval kulturní dům v Holedeči . Z budovy č.p.7 ( bývalý hostinec) v Holedeči si dobrovolní hasiči budují provizorní hasičskou zbrojnici a po roce 1969 objekt přestavují prakticky do dnešní podoby ( v současné době již SDH v obci nepůsobí )

V Holedeči stojí za zmínku událost, kdy na původní most přes Blšanku, najel v roce 1975 vojenský tank a celý most se zřítil. V té době nebyl přes potok jiný most, musel se využívat brod. Na místo původního mostu byla dovezena polovina mostu z obce Počedělice. Proto je také most pouze s jedním jízdním pruhem. Tento most byl vyroben v roce 1884 v kladenských hutích.

Zajímavý je i příběh mateřské školy v Holedeči. Mateřská škola i MNV Holedeč ( MNV pouze do roku 1981) byly umístěny v objektu č.p.141 V Holedeči. K tomuto objektu náležel i přilehlý park. V roce 1991 se o objekt přihlásil restituent a tehdejší starosta, resp. zastupitelstvo objekt vydalo, i když sloužil tehdy pro mateřskou školu, čili občanské vybavenosti. Mateřská škola se stěhuje do bytu 3+1 v č.p. 2 v Holedeči, kde prakticky fungovala až do roku 2012. Nový majitel objekt prakticky obratem prodává panu Burešovi a v roce 2011 tento objekt kupuje zpět Obec Holedeč, ale bez parku, obec objekt kompletně rekonstruuje a v roce 2012 zde slavnostně otevírá novou mateřskou školu pro 25 žáků.

V době před sametovou revolucí, v roce 1989, je v obci Holedeč pouze vodovod z roku 1929 a rozvody NN a VO. Ve Stránkách a Veleticích v tomto období je pouze NN a VO.

V roce 1989 proběhla sametová revoluce a v roce 1990 vzniká právnický subjekt Obec Holedeč s OÚ Holedeč.

od roku 1990

 V tomto období dochází k velkému rozvoji obce Holedeč a jejích spádových obcí.

Prvním starostou Obce Holedeč se stává pan Karel Kadlec. Funkci starosty vykonává od roku 1990 do roku 2000

Druhým starostou se stává Otakar Fořt a je starostou od roku 2000 do roku 2006. 

Po volbách v roce 2006 se opět stává starostou Karel Kadlec, v roce 2007 ho zastupitelstvo odvolalo 

a do funkce starosty byl zvolen ing. Pavel Adamec.

V roce 2014 byl zvolen starostou obce Zdeněk Krejčík.

Velmi významným rokem pro Obec Holedeč bylo schválení obecního znaku a praporu v roce 2010.

Od roku 2008 má obec svou kroniku. Z minulosti se žádná kronika obce nedochovala. Některé historické momenty jsou prý zaznamenány v kronice zámku Líčkov, ale do dnešního dne se nepodařilo tyto záznamy přeložit a zanést  do kroniky obce.  V současné době se shromažďují další historické materiály, které budou do této publikace zaneseny, aby jsme se o historii naší obce mohli dozvědět co nejvíce.